Iní napísali
Dôkazom relativity všetkého na svete je aj nasledujúci skutočný príbeh: V roku 1996 bola udelená prof. Georgeovi Vithoulkasovi alternatívna Nobelova cena (The Right Livelihood Award) za jeho prácu na poli homeopatie (praktikuje homeopatiu 40 rokov). V Encyclopedia Papyros-Larousse-Britannica sa uvádza, že George Vithoulkas je „žijúci homeopat a jeden z famóznych reformistov homeopatickej vedy 20.storočia". Keď švédske noviny roku 1996 uverejnili meno a profesiu tých, ktorým bola udelená alternatívna Nobelova cena, televízna stanica uviedla rozhovor s dr. Andersom Miltonom, hlavou lekárských odborov. Položili mu otázku: „Aký je váš názor na homeopatiu?" Dr. Milton odpovedal: „Proti homeopatom by som nič nemal, keby hovorili pravdu, a to pravdu, že nikoho nevyliečia. Ale skutočne ma štve, keď trvajú na pravom opaku. Títo ľudia zachádzajú s niečím mystickým, čomu hovoria energia, a predstierajú, že liečia, keď v skutočnosti nikoho nevyliečia. Nepočúvajte ich a nechoďte k nim."
George Vithoulkas „Homeopatia má jeden handicap, a to, že je extrémne ťažké ho dokonale zvládnuť. Keď si spomeniem na svoje vlastné skúsenosti, môžem s určitosťou povedať, že si za celé tie roky ťažko spomeniem na jediný deň, kedy by táto skutočne „božská veda“ nezamestnávala väčšiu časť mojich myšlienok. Skoro som si uvedomil, že žijem len pre homeopatiu. Viem, že toto bolo tajomstvom mojich terapeutických výsledkov a aj osobného uspokojenia. Homeopatia je živá a dynamická veda a môže byť efektívna len vtedy, keď sa stane živou a pulzujúcou znalosťou vo vnútri srdca a mysli praktikujúceho homeopata“.
Dr.Tinus Smits „V určitom okamžiku života k ďalšiemu pokroku homeopata nestačí štúdium malých alebo nových liekov, ale je nutná jeho práca na vlastnej osobnosti, ktorá mu umožní dostať sa hlbšie do svojej a do pacientovej energie“.
Eileen Naumann: „Homeopatia je krásna, pretože je jasná a v zásade sleduje jednoduché princípy".
Česká verzia etického kódexu Práva nemocných „Pacient za svoju chorobu (väčšinou) nemôže. Je však zodpovedný za proces svojho uzdravenia".
Alize Timmerman „Homeopatia neodstráni traumu. Dáva nám silu ju zvládnuť, ale nič neodstráni".
S. R. Phatac „Lieky by sa mali stať vašimi priateľmi. Svojich priateľov poznáte podľa toho, ako zazvonia, zaklopú na dvere, ako idú po schodoch. Podobne by ste mali poznať aj liek, i keď je ho vidieť iba čiastočne. Liek sa prejavuje rôznymi rysmi, a my by sme mali byť schopní poznávať lieky všetkými svojimi zmyslami, nielen očami, ktoré lovia v repertóriu."
Spomienky na začiatky vzdelávania
HAHNEMANNOVA NADACE: Lékaři i léčitelé
Průnik různých homeopatických vzdělávacích směrů vyústil v roce 1993 v Brně k založení Hahnemannovy nadace. Je zaměřena na podporu rozvoje klasické homeopatie jako léčebné metody, její reprezentaci, propagaci a na vytvoření kvalitních učebních programů. Nese jméno dr. Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatie. První přednášku o klasické homeopatii přednesla ve Zdislavicích u Vlašimi paní Anně Larkin, ředitelka The London College of Classical Homeopathy (dále LCCH) v roce 1992. Tato škola má špičkovou úroveň a uznávanou pověst, proto jsme přivítali možnost účastnit se dvouletého programu v rozsahu výuky LCCH, vedeného lektory světové kvality. Tato homeopatická solidarita (lektoři přednášejí zdarma ve svém volném čase) umožnila rozběh klasické homeopatie v našich zemích, a tím výchovu homeopatů podle zákonů a postupů vyvinutých dr. Hahnemannem na základě nejvyšších etických a klinických měřítek. Na podzim roku 1992 se v Brně začala scházet skupina asi 60 nadšenců, vedená špičkovým homeopatem, učitelem LCCH Peterem Chappellem. Ten nám postupně představil celou řadu dalších skvělých přednášejících, například Annu Taylor, Annette Gamblin, Sarah Meyer, Roberta Bannana, Billa Rumbla, lékárníka Johna Morgana, Krise Franka a další. Přednáší se v angličtině a máme štěstí, protože jsme našli (nebo ona nás?) skvělou tlumočnici a organizátorku, paní Evu Burešovou. Díky jejím schopnostem se stala naše víkendová setkání začátkem nejen homeopatického vzdělávání, ale i homeopatického života v naší republice. V květnu 1993 jsme na její popud založili Hahnemannovu nadaci a v červenci uspořádali první letní školu klasické homeopatie v Radíkově u Olomouce. Přednášeli Anně Taylor a Peter Chappell. V září 1993 se rozběhl dvouietý výkový program LCCH i v Praze, za organizačního vedení ing. Blanky Černé. Aby se účastníci obou kursů poznali, sešli jsme se letos v červenci v Písku na 2. letní škole klasické homeopatie. Přidali se k nám i další zájemci o klasickou homeopatii, především z řad absolventů francouzských a rakouských kursů. Přednášeli lektoři LCCH Annette Gamblin, Robert Bannan, Bili Rumble, Peter Chappell. Jako milý host byla přítomna i paní Mandy Larkin, která převzala vedení LCCH po smrti své matky Anny letos v březnu. Rozdílná úroveň účastníků (lékaři - nelékaři, začátečníci - pokročilí) orientovala přednášky na filosofii homeopatie a práci s Kentovým repertoirem - což je podle zásad klasické homeopatie pro začátečníky velmi důležité. Program byl nabitý, kromě homeopatie se mohli zájemci věnovat i anglické konverzaci, čínskému energetickému cvičení Qi-gong nebo strečinku. Velmi užitečná byla diskuse s Peterem Chappellem na téma „Vytváření homeopatické komunity v Čechách a na Moravě". Rozebírali jsme problém laiků v homeopatii (například LCCH je řízena homeopaty - nelékaři) a rozdíl mezi klasickou a neklasickou homeopatií. Protože je homeopatie hlubinný léčebný systém - nepůsobí jen na povrchu, a tudíž nejde jen o odstranění příznaků nemoci - za kritérium zdraví považuje schopnost kreativity a adaptability, nejen nepřítomnost fyzických příznaků. To je hlavní rozdíl v přístupu léčby klasické homeopatie proti homeopatii neklasické. Současnou situaci v legislativě u nás vysvětlovali především MUDr. Galina Krejčová a MUDr. Libor Novák.
Setkání v Písku ukázalo možnou cestu, jíž je výchova schopných homeopatů, kteří pochopí zákony homeopatie podle učení Samuela Hahnemanna, zákon podobnosti, základy Materie mediky a budou léčit. Další společnou akcí Hahnemannovy nadace a LCCH byl Mezinárodní kongres klasické homeopatie, pořádaný v Brně ve dnech 2. - 4.9.'94, o kterém přineseme podrobnější zprávu v nejbližším čísle. Poděkování za celou organizaci této náročné akce patří především Evě Burešové, ing Lence Pelánkové a některým dalším brněnským homeopatům.
Pharm.Dr. R. Helešicová, předsedkyně nadace
Článok napísaný v roku 1993 pre mesačník Regenerace je uverejnený s láskavým súhlasom autorky, absolventky LCCH v Brne.
V KUCHYNI ANGLICKE HOMEOPATIE
V roce 1992 jsem začala studovat anglickou homeopatickou kolej, založenou na holistickém učení. Kursy probíhají v Brně, Praze a v Bratislavě pod vedením lektorů z Londýnské homeopatické školy (LCCH) v časovém rozsahu asi 20 hodin měsíčně po dobu dvou let. Na jedné z přednášek jsme poznali anglického lékárníka Johna Morgana, vlastníka homeopatické lékárny HELIOS PHARMACY v Trunbridge Wells, asi 80 km od Londýna. Jelikož jsem se v té době chystala soukromě do Anglie a Skotska, velmi ráda jsem přijala jeho nabídku týdenní stáže.
Plné uznaná metoda
Úvodem se krátce zmíním o anglické homeopatii. Vychází z učení zakladatele homeopatie Hahnemanna a jeho následníka J. T. Kenta. Oba kladli jednoznačný důraz na předepsání léku podle symptomatologického obrazu pacienta. K velkému rozšíření homeopatie v Anglii došlo kolem roku 1970, kdy byla doktorka Margery G. Blackieová, homeopatka, jmenována osobní lékařkou anglické královny. Jelikož se žádná událost týkající se královské rodiny neobejde bez tisku, homeopatie se rychle dostala do podvědomí široké veřejnosti. V roce 1982 řecký homeopat George Vithoulkas svými knihami Medicine of the New Man, Science of Homeopathy a Esence obohacuje a vnáší do této vědy nový pohled. V současné době pracuje na vytvoření absolutní Materie Mediky.1. července 1993 byla homeopatie v Anglii plně legalizována a stala se rovnoprávnou lékařskou metodou. Jde o první podobný zákon v zemích Evropského společenství, který se stal modelem pro další činnost homeopatie.
Přísně podle Hahnemanna
Lékárna s rozlohou 300 m2 je umístěna na hlavní třídě města, které má stotisíc obyvatel. Tvoří prodejna, velká přípravna a dvě administrativní místnosti. V prvním poschodí jsou tři ordinace, kde se klientům věnují tři homeopate, kteří jsou zaměstnanci lékárny. Ordinace jsou upraveny a zařízeny tak, aby se v nich nemocný cítil co nejlépe - připomínají obývací pokoje jejich domovů. Otevírací doba lékárny je ve všední den od 9.30 do 17.30 , v sobotu od 10 do 14 h. Lékárník zaměstnává dva farmaceuty, sekretářku a asi šest ostatních zaměstnanců včetně praktikantů se střídá během týdne podle potřeby. Nájem je kolem dvou tisíc liber měsíčně John Morgan začínal s výrobou třiceti léků. Dnes je 70 % léků v jeho lékárně homeopatických. Od roku 1986 je tedy vlastníkem jedné z pěti specializovaných homeopatických lékáren v Anglii. Léky jsou připravovány přísně podle Hahnemannových metod s použitím originálních substancí, rostlin nebo matečných tinktur. Většinou je vyrábí z čerstvých nebo sušených rostlin, výjimečně nakupuje od jiných firem, převážně francouzských. Jeho metody potenciace bez použití strojů sledují postupy triturace, jak je uvedeno v Hahnemannově 6. vydání Organonu § 270 a tyto centezimální potence jsou vyrobeny vždy v 90% lihu a 40 až 50ti násobným protřepáním s »ručním nárazem« v každém kroku. V lékárně připravují léky s centezimálním ředěním do potence 200 C a do 12 D v decimální škále. Vyšší dosažitelné potence (1 M, 10 M, 1 LM..) jsou dováženy z USA. Majitel této lékárny si nedávno opatřil Korsakův přístroj pro přípravu vysokých potencí, a tak postupně nahradí dovážené 1 M až 10 M potence. Přístroj plně zastoupí ruční protřepání s »ručním nárazem«.Veškeré léčivé potence jsou připraveny použitím jedné kapky předchozí potence do 99 kapek 90% alkoholu a řádně protřepány. Kromě těchto přípravků jsem viděla výrobu krémů z 5% matečné tinktury v krémovém základu. U mastí je masťový základ lanolín a olej. Tablety, pilulky, granule, globule a soft tablety, vyráběné z laktózy v některých anglických továrnách, lékárník trituruje příslušným lékem v lékárně. Dále jsou to léčivé zásypy, oleje, matečné tinktury, standardní lékárničky označované jako první pomoc s léky jako Cantharis, Hepar, Silica, Ferr-phosp, Magnesiu-phosph, Hypericum, Ledům, Coffea, Ipecacuanha, Růta. Lékárna objednává a prodává i léčivá mýdla (Calendula, Arnica), homeopatické zubní pasty, ústní vody, šampony, vitamínové tablety, minerální a rostlinné doplňky, antroposoidní léky, homeopatickou literaturu...Ceny přípravků vyráběných v lékárně si majitel stanovuje sám a pohybují se od 1,85 do 22,50 liber.
Moderní technika je samozřejmostí
Vedle počítačové techniky je často využíván fax a také telefon se záznamníkem k příjmu objednávek. Léky jsou pak na základě těchto objednávek rozesílány podle naléhavosti a množství do jednoho až tří dnů s přiloženou fakturou. Objednávky přicházejí z různých míst Anglie, ze zahraničí pak hlavně z Finska, USA, Německa či Islandu, a to od lékařů, veterinářů i pacientů. Zařízení takovéto lékárny je vcelku nenáročné. Kromě destilačního a Korsakova přístroje v ní najdete běžnou pomocnou techniku jako váhy, zkumavky, odměrné válce... Homeopatické lékárna se obejde bez reagenčního aparátu nebo přísně aseptického prostoru pro výrobu ínfúzních roztoků či očních kapek, neboť tyto lékové formy nevyrábí. Příprava homeopatického léku se řídí hlavně podle oficiálního amerického a německého lékopisu. Kromě uvedených jsou uznávány i anglický lékopis z roku 1958 a staré vydání velmi drahého indického lékopisu.Podmínkou pro otevření lékárny (i homeopatické) v Anglii je farmaceutické vysokoškolské vzdělání, licence a registrace bez nutné praxe. Léky vydávané na recepty (včetně homeopatických) pro děti a občany starší 65 let jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pracující platí za recept poplatek 4,25 liber. Homeopatické lékárna svou výrobou láků výrazně doplňuje dnešní klasickou léčbu, v některých případech ji zcela nahrazuje, což má kromě zdravotního i přínos ekonomický.
Jsme přesvědčeni, že uzrála i u nás doba, kdy by se měly všechny naše zdravotní pojišťovny nad touto skutečností zamyslet.
Pharm. Dr. Anna HRUBÁ
Článok napísaný v roku 1993 pre mesačník Regenerace je uverejený s láskavým súhlasom autorky, absolventky LCCH v Brne.
